ZIMNÍ VANDR K ROKOŠI
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 57.
Trasa pochodu: Nitrianské Sučany (297 m) - dolina Sučianského potoka (460 m) - jihových. rozsocha Malého Rokoše) modrá tur. značka - kóta 681 m) a zpět.
Dolina Sučianského potoka - necelé 3 km dlouhá a hluboká dolina, začínající na jižním úbočí Malého Rokoše a rozšiřující se v kotlinu SZ od Nitrianských Sučan.
Malý Rokoš (953 m) je zalesněný vrchol přímo nad závěrem doliny Sučianského potoka ve skupině Rokoš v Nitrických vrších (Strážovské vrchy). Těsně nad SV úbočím vrcholu probíhá modrá tur. značka z Uhrovského Podhradia do Diviacké Nové Vsi v délce 16 km. Trasa vede napříč hřebenem a za Malým Rokošem postupuje na JV po rozsoše Malého Rokoše nad dolinou Sučianského potoka. Pod Smolovou horou pokračuje již vých. směrem přímo do Diviacké Nové Vsi (270 m). Celá trasa je hustě zalesněná, má spíše sporadické výhledy a převýšení je poměrně značné (více než 600 m).
Strážovské vrchy jsou geomorfologickým celkem Tatransko-fatranské oblasti. Pohoří je velmi členité a má komplikovaný reliéf. Dělí se na 4 podcelky: Zliechovskou hornatinu, Trenčianskou vrchovinu, Malou Maguru a Nitrické vrchy. Ty poslední se dělí na 6 částí: Suchý, Kšinianskou kotlinu, Vestenickou brázdu, Drieňov, Rokošské predhorie a Rokoš. Jádro skupiny Rokoše tvoří Kňažinové lúky (860 m), Malý Rokoš (953 m), Rokoš (1 010 m) a Košútova skala (841 m). Úbočí masivu je mnohdy skalnaté (vápenec), porost smíšený. Na úbočí Rokoše je zvláštností porost dubu a borovice. rovněž hojně je zastoupen buk.
S náhodným trampem jsme se potkali v dolině Sučianského potoka a sním jsme úporně zdolávali úbočí Malého Rokoše. Co krok, to zaboření po pás. Cílem měla být prostorná jeskyně, o které náš dočasný společník mluvil, ale kterou jsme nenašli. V průvodci ani na mapách o ní není ani zmínka, ale ona skutečně existuje, jmenuje se Brloh, leží v nadm. výšce 659 m a otvor je 11 m široký a téměř 5 m vysoký. K jeskyni vede z doliny stezka, ale pokud všude leží hromady sněhu, je orientace obtížná. Nocleh jsme vybrali v zářezu na jakés takés rovince a vytvořili jsme záhrab, kde jsme se tak akorát vešli my a malý oheň. Měli jsme toho za celý den dost. Ani nás nenapadlo zhotovit alespoň jeden dokumentační snímek. Tramp nás ještě před vyhledáním místa opustil a sešupem se vrátil zpět do doliny. Myslím, že byl nakonec rád, že nemusí strávit noc nahoře v té divočině.