VANDR STRÁŽOVSKÉ VRCHY
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 14.
Z LIETAVY PŘES SÁDECKÝ VRCH DO LÚČNÉ DOLINY
ČERVENEC 1978
1. ČÁST – Lietavská Svinná (420 m) – Lietavský hrad (630 m) (1. noc).
2. ČÁST – Lietavský hrad – Lietavská Svinná – Skalky (778 m) – Rajecké Teplice (415 m) - vlak – Jasenové (445 m) – sedlo nad Malou Čiernou (569 m) (2. noc) – Malá Čierná – autobus - Sádočné (430 m) – Sádecký vrch (977 m) (3. a 4. noc).
Sádecký vrch – Fačkov (536 m) a zpět.
3. ČÁST – Sádecký vrch – Čičmany (655 m) – sedlo Javorinka (795 m) – Lúčna dolina (480 m) (5. noc).
4. ČÁST – Lúčna dolina – Tužina (380 m) – autobus, vlak - Nitrianské Pravno – Prievidza – Bánovce n./Bebravou – Uhrovské Podhradie.
5. ČÁST – Uhrovské Podhradie (340 m) – dolina Podhradského potoka (410 m) (6. noc).
Súľovské vrchy patří možná mezi nejmalebnější části Slovenska. Nacházejí se jižně od Žiliny při levém břehu Váhu a přímo navazují na sev. okraj Strážovských vrchů. V mnohém jsou obě pohoří podobná. Súľovské vrchy jsou součástí Fatransko-tatranské oblasti a dělí se na tři podcelky: Manínskou vrchovinu, Súľovské skaly a Skalky. Nejvyšším vrcholem je Veľký Manín (891 m). Osídlení centrální části je venkovské, v dolinách a kotlinách, území je bez průmyslu, nacházíme zde většinou neporušenou přírodu a mnmožství tur. značených cest. V Súľovských skalách byla vyhlášena přírodní rezervace již v r. 1929.
Lietavský hrad je jeden z největších slovenských hradů. Jde o poměrně zachovalou zříceninu, ležící nad obcí Lietavská Svinná v nadm. výšce 630 m. Postaven byl v pol. 13. stol. a jeho majiteli byli např. Matúš Čák Trenčianský a rod Thurzovců. Hrad byl dobře udržovaný, sídlila zde i posádka a nikdy nebyl dobyt. Od r. 1770 se uvádí jako pustý.
Lietavská Svinná (420 m) se nachází v údolí řeky Svinianky pod majestátní scenérií hradu Lietava v Súľovských vrších. Ve vsi je zvonice z r. 1606. Do poslední obce v dolině Babkova (480 m) vede silnice Babkovskou tiesňavou pod vrchem Strážna (686 m).
Skalky – nejvyšší skalnatý vrchol (778 m) výrazného hřebene, táhnoucího se nad Trenčianskými Teplicemi. Ze sev. úbočí jsou krásné výhledy na Lietavský hrad. Území stejnojmenného podcelku Skalek, patřící pod Suľovské vrchy má asi 17 km značených tur. chodníků.
Strážovské vrchy jsou rozsáhlé, velmi členité a malebné pohoří na východ od Pováží, dělící se ještě na Zliechovskou hornatinu, Nitrické vrchy, Trenčianskou vrchovinu a Malou Maguru. Nejvyšší vrch je Strážov (1 213 m), ležící v severní části pohoří nad Čičmianskou dolinou. Na Strážovské vrchy na severu navazují Súľovské vrchy, neméně zajímavé pohoří se skalním prostředím v okolí Súľova (Súľovské skály) a rovněž se třemi hrady, Lietavou, Súľovem a Hričovem.
Domanižská kotlima je vklíněná mezi Strážovskými a Súľovskými vrchy s nadm. výškou kolem 400 m, po úbočích zalesněná. Je součástí Žilinské kotliny (obce Domaniža, Čelkova Lehota, Sádočné, atd.). Především na jižním okraji ke Strážovským vrchům jde o významné převýšení (Pružina 381 m – 4 km – Hrubá Kečka 1 037 m).
Sádočné je malá ves, nacházející na potoku Domanižanka v Domanižské kotlině v nadm. výšce 420 m. Nepatří tedy ani ke Strážovským vrchům ani k Súľovským vrchům, ale k celku Žilinská kotlina. V dějinách obce se vystřídalo několik názvů – např. v r. 1495 Sadeczna, v r. 1773 Sadecžne, v r. 1970 Sádočné. V obci je chráněný strom – buk lesní s obvodem 435 cm.
Sádecký vrch – zpola zalesněný vrchol (977 m) v hřebeni Zliechovské hornatiny, část Strážov, patřící do Strážovských vrchů. Hřeben se klene od severu nad Domanižskou kotlinou a od jihu nad Čičmianskou dolinou. Okolí vrchu (v r. 1978) členité, zarostlé, na jihozáp. a záp. straně skalní útvary.
Na Sádecký vrch ve Strážovských vrších jsme se dostali zajímavým způsobem. Po vystoupení z autobusu v Sádočném jsme se zajímali, kudy se nejlépe dostat na hřeben. Nachomýtli se dva chasníci, kteří se za chvíli objevili se stařičkým Zetorem a malým vlekem. Všechno jsme naložili a potom již následoval 3 km dlouhý prudký výjezd do sedla pod Sádeckým vrchem. Zetor vydržel, o čemž svědčí vrcholové foto. A na výraz vděku následovalo otevření láhve ohnivé vody, která – ehm – padla celá. Chlapi nám hned doporučili k utáboření malou chatičku na Sádeckém vrchu, čehož jsme radostně využili. A že se nám tu opravdu líbilo, zůstali jsme na tomto místě dvě noci. Ve volném dni jsme podnikli výlet zarostlým terénem do Fačkova v údolí Rajčianky, kterou jsme překonávali skokem do dálky, jelikož zde nebyl žádný most ani lávka. Za celou dobu jsme, alespoň v lesním úseku, nepotkali ani živáčka.
V Nitrianském Pravnu Olda vyhledal kamaráda z vojny, s nímž jsme poseděli v celkem dobré restauraci a ješte vzal celou útratu na sebe. Poslední snímky z tohoto městečka jsem dělal na koncovém malém nádraží. To se však nelíbilo jednomu horlivému železničnímu zaměstnanci. Polohlasem jsem pravil, že nejlépe se fotí nádraží, protože se nehýbe, ale zřejmě tuto pravdu neslyšel, protože jinak bychom asi bez problémů neodjeli.
Další zvěst byla: Gogo zapomněl v autobusu (z Tužiny do Nitr. Pravna) spacák. Autobusák zřejmě končil jízdu v ČSAD Prievidza, přímo tam jsme se tedy vypravili a skutečně nám ho zakrátko přinesli. Inu, spát jen pod chvojím není to pravé ořechové, takže radost byla veliká.
Z Prievidzy jsme jeli vlakem směrem na Trenčín s tím, že poslední noc budeme spát někde na slovenské straně Javorníků. Ve stanici Bánovce n./Bebravou jsme poznamenali: Tady už jsme jednou byli. Hned nám bylo jasné – rychle ven a směr Uhrovské Podhradie. Úprk ze skoro rozjíždějicího se vlaku byl velký. Ale podařilo se.
Sedlo Javorinka (795 m) – travnaté sedlo necelý 1 km vých. pod vrcholem Javorinka (973 m) nad obcí Čičmany s pěknými rozhledy. Vede tudy důl. červ. značka z Fačkovského sedla (802 m) na Malou Maguru (nejvých. část. Strážovských vrchů – nejvyšš. vrch Magura 1 141 m).
Čičmany – horská obec se svéráznou lidovou architekturou v nadm. výšce 655 m. Nad Čičmianskou kotlinou, ve které se obec rozprostírá, se pne nejvyšší vrchol Strážovských vrchů Strážov (1 213 m). Dřevěná stavení s ornamentální výzdobou musela být znovuobnovena po požárech letech 1909, 1922 a 1944. Kromě malovaných domečků stojí v Čičmanech klasicistní zámeček a barokní kostel. Dnes jsou Čičmany památkovou rezervací, která byla vyhlášena 1977.
Nejvyšší vrchy v okolí Čičman :
Strážov 1 213 m – Homôlka 1 073 m – Čierny vrch 1 058 m – Hrubá Kačka 1 037 m – Sokolie 1 032 m – Čelo 1 016 m – Úplaz 981 m – Sádecký vrch 977 m – Javorinka 973 m – Ostrá Kačka 938 m – Priečna 910 m – Bartošová 870 m.
Lúčna dolina – krátká boční dolina po vrcholem Homôlka (1 073 m) v délce 3 km zleva nabíhající na dolinu Tužinského potoka. Homôlka je posledním vrcholem Strážovských vrchů. Za ním se již nachází Fačkovské sedlo (802 m), které odděluje Strážovské vrchy od Malé Fatry. Další skvělé místo na přenocování, dřevo na oheň a voda po ruce a na půdě dřevěnice spousta místa na spaní na slámě.
Uhrovské Podhradie - ves se nachází v údolí Podhradského potoka pod hradem Uhrovec v nadm. výšce 340 m. První zmínka o obci je z r. 1481. Původní název byl Močiarník. V r. 2004 žilo v obci pouhých 46 obyv., nyní jen 37, což není ani polovina z r. 1720. Obec je obklopena lesy a kopci, z nichž nejvyšší je majestátní Rokoš (1 010 m). Největším magnetem pro turisty je zřícenina hradu Uhrovec, klenoucí se na hřebínku 1, 5 km JV od vsi. Asfaltová silnička, procházející obcí a vedoucí dále dolinou Podhradského potoka již do žádného osídleného místa nevede, končí pod hřebenem, spojující Kňažinové lúky s Rokošem.
Komentáře
Přehled komentářů
Díky za nádherné zážitky oživené nestárnoucími fotkami. Bylo nám hej, šlapalo se nám dobře a kotlík také sloužil do roztrhání těla. Můj klobouk se nedožil těchto dnů, nebyl dostatečně uzený od táboráku, tak se do něho dali moli a skončil v ohni. Jako my až opustíme řady živých se budeme tetelet ve výhni krematoria, ale na to máme ještě dost času. TS Olda
Dík
Olda, 22. 3. 2008 20:50