OSOBITÁ - LIPTOVSKÉ TATRY
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 41.
ZE ZVEROVKY PŘES OSOBITOU A VOLOVEC DO JAMNICKÉ DOLINY
LÉTO 1983
Trasa pochodu: Chata Zverovka (1 037 m) – sedlo pod Osobitou (1 550 m) – Osobitá (1 687 m) – sedlo pod Osobitou – Kasne (1 482 m) – Bobrovecká dolina (asi 1 100 m) (1. noc) – Bobrovecké sedlo (1 352 m) – Lúčna (1 653 m) – Lúčne sedlo (1 602 m) – Rakoň (1 876 m) – Volovec (2 063 m) – Jamnické sedlo (1 908 m) – Jamnické plesa (1 728 m) – Jamnická dolina – Úzka dolina – hotel Esperanto (780 m) – dolina potoka Račková (800 m) (2. noc).
Osobitá (1 687 m) je mohutný vápencový vrch nad Látanou a Roháčskou dolinou, nejvyšší ve skupině Osobitá. Vrchol je vlastně zakončením boční rozsochy, začínajíí na hlavním hřebeni vrcholem Lúčna (1 653 m). Zvláště severní svahy strmě spadají do Oravické kotliny. Z Osobité se naskýtají výborné výhledy na Oravu, celé pásmo Roháčů a do Polska. Díky své mimořádné geologické a botanické hodnotě je vrchol přírodní rezervací.
Z vrcholu Osobité lze např. spatřit: Pilsko (1 557 m – Oravské Beskydy), Babiu horu (1 723 m – Oravské Beskydy), Vodní nádrž Oravu, Zuberec, Zakopané, Giewont (1 909 m – Tatry Zachodnie) a celé pásmo Sivého vrchu, Roháčů a Liptovských Tater.
Sedlo pod Osobitou (1 550 m) se nachází asi 300 m jižně pod vrcholem Osobitá. Na V spadají strmé svahy do Suché doliny (vyúsťující do Bobrovecké doliny), na Z vede úžlabinou zel. značka k chatě Zverovka (1 037 m) a na JV pokračuje hřeben hojně porostlý kosodřevinou k hraničnímu vrchu Lúčna (1 653 m).
Bobrovecké sedlo (1 352 m) – travnaté sedlo mezi vrchy Lúčna (1 653 m) a Bobrovec (1 664 m) na hřebeni, kterým prochází polsko-slovenská hranice. Pěkné a útulné místečko v závětří pro odpočinek a nakonec i přespání v blízkém jehličnatém lesíku (i když se to nemá, ale bez přespání přímo v přírodě tu romantiku nenasajeme).
Bobrovec (1 664 m) – majestátní vrchol nad hlubokou Chochołovskou dolinou se skalními útvary nad hranicí lesa. Je to poslední vrchol na polské hranici, kterým je ještě vedena (počínaje Pyšným sedlem) tur. značka.
Volovec (2 063 m) – strmý vrch ve tvaru kupole v centrální části Západních Tater ve vých. části Roháčů, ležící na polské hranici. Západní stěna strmě spadá do Roháčské doliny (převýšení bývalá Ťatliakova chata 1370 m – 1,5 km – 700 m). Pod vrcholem končí důležité doliny Jamnická, Roháčská a Chochołovska. Z místa je nádherný rozhled.
Jamnické plesa (1 728 m) leží v závěru Jamnické doliny obklopeny masívem Ostrého Roháče (2 088 m), Volovce (2 063 m) a Deravy (1 955 m). Nižné Jamnické pleso (1 728 m) je třetím největším plesem v Záp. Tatrách a je 4 m hluboké, Vyšné Jamnické pleso (1 834 m) je více než dvakrát menší a jeho hloubka je 8 m.
Jamnická dolina je hluboká, 7 km dlouhá dolina v Liptovských Tatrách, jejíž závěr leží pod masívem Ostrého Roháče (2 088 m). Ze záp. strany je obkopena masívem Barance (2 184 m) a z vých. strany masívem Jakubiné (2 194 m). V dolní části je dolina připojena na Račkovu dolinu.
Úzka dolina – téměř 2 km dlouhá dolina, která zakončuje Jamnickou dolinu před vyústěním do Liptovské kotliny. Správně je však pokračováním Račkové doliny, která se od SV na Jamnickou dolinu napojuje. Spojnice (980 m) je rovněž východiskem na 5 km dlouhou boční rozsochu mezi Jamnickou a Račkovou dolinou s druhým nejvyšším vrchem Záp. Tater Jakubinou (2 194 m). Při vyústění z Úzke doliny (890 m) jsou tur. chaty a autocampink.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář