ZDENĚK LIŠKA, filmový skladatel
Zdeněk Liška (1922 - 1983)
Hudební skladatel Zdeněk Liška se narodil 16. března 1922 ve Smečně nedaleko Kladna. Jeho otec byl horníkem. Jeho dědeček i otec byli kapelníky hornické kapely. On sám chtěl být původně učitelem, avšak na učitelský ústav nebyl přijat. Přihlásil se tedy na pražskou konzervatoř, kde chtěl studovat hru na hoboj. Avšak ani tento Liškův záměr se nezdařil. Přitom již jako malý chlapec uměl hrát na tahací harmoniku a na housle. Nakonec úspěšně vykonal přijímací zkoušky na obor kompozice a dirigování a na pražskou konzervatoř byl přijat. V letech 1938 – 1944 byli jeho učiteli R. Karel, O. Šín, M. Doležil a K. Janeček. Po ukončení studia na pražské konzervatoři vedl Zdeněk Liška asi jeden rok amatérský filharmonický orchestr ve Slaném.
Roku 1945 přišel do Zlína, kam jej vlastně přivedl Jaroslav Novotný, narozený 21. března 1901 robněž ve Smečně. Ten v té době již intenzívně spolupracoval s Baťovýmu filmovými ateliéry na Kudlově a správně usoudil, že ateliéry budou potřebovat hudebního skladatele, a to jak pro filmy reklamní, tak i loutkové, případně hrané. Tak se stalo, že Zdeněk Liška byl od svých třiadvaceti let pracovníkem zlínských Filmových ateliérů a věnoval se výhradně skladatelské činnosti, a to v oboru tzv. filmové hudby. Hudební publicista Pavel Klusák v roce 1996 poznamenal: „Liška neměl ambice psát jinou hudbu než pro film a této své práci zasvětil celý svůj dospělý život.“
Zdeněk Liška složil svou první filmovou hudbu pro reklamu na dřeváky. Jeho prvním celovečerním snímkem byla veselohra Miloslava Cikána Pára nad hrncem/1950/. Již zmíněný Pavel Klusák charakterizoval první období Liškovy tvorby takto: „Liškova první tvůrčí léta jsou spojena především se zlínskými Filmovými ateliéry a jejich krátkometrážní tvorbou. Liška zde během deseti let ozvučil přes stovku filmů – od Ferdy Mravence Hermíny Týrlové přes seriál o Panu Prokoukovi Karla Zemana až po cestopisné filmy Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda.“
V dalších letech vytvořil řadu hudebních doprovodů k loutkovým a animovaným filmům, jako např. Poklad Ptačího ostrova, Devět kuřátek, Zlatovláska, Hlídači snů, Míček Flíček, Vláček kolejáček a jiné.
Komponoval také hudbu k audiovizuálním programům Laterny magiky i k divadelním inncenacím. Ovšem základem tvorby tohoto ryze filmového hudebního komponisty je hudební doprovod k celovečerním filmům, hraným filmům a také k televizním seriálům. Je autorem 309 partitur, z nichž bylo 89 poctěno festivalovými cenami. Jenom pro ilustraci Liškova širokého tvůrčího záběru uvádíme názvy některých filmů s hudbou tohoto významného skladatele:
Vynález zkázy /1957/, Kam čert nemůže /1959/, Vyšší princip, Cirkus jede /1960/, Baron Prášil, Ďáblova past /1961/, Zelené obzory /1962/, Smrt si říká Engelchen /1963/, Ikarie XB 1 /1963/, Bubny, Čintamani a podvodník /1964/, Obchod na korze /1965/, Lidé z maringotek /1966/, Markéta Lazarová, Údolí včel /1967/, Adelheid, Ovoce stromů rajských jíme /1969/, Hříšní lidé města pražského /1968 – 1970/, Vlak do stanice nebe /1972/, Luk královny Dorotky, Partie krásného dragouna, Už zase skáču přes kaluže, Meděná veža /1970/, Hry lásky šálivé /1971/, Kronika žhavého léta /1973/, Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy /1973 – 1976/, Jáchyme, hoď ho do stroje /1974/, Dým bramborové natě /1976/, Nejmladší z rodu Hamrů /1976/, Na veliké řece, Osada havranů, Volání rodu, Kamenný řád, Muž na radnici /1977/, Třicet případů majora Zemana /1976 – 1979/, Božská Ema /1979/. Jeho posledním tvůrčím rokem byl rok 1980. V tomto roce zkomponoval hudbu k filmům Signum laudis a Rukojmí z Bella Vista.
Liškova hudba je ve filmech zcela nepřehlédnutelná, objevná a dramatická. Na základě velkého hudebního cítění využíval zcela neobvyklých nástrojových spojení. Lehce tvořil hudbu jak pro děti, tak pro dramata, komedie nebo žánr sci-fi.
Zdeněk Liška žil ve Zlíně do začátku šedesátých let. Po celých deset let pravidelně cestoval pracovně do Prahy, kam se nakonec přestěhoval. 13. července 1983 zemřel.
Ladislav Zelina
Smečno nikoli Smečky
Jan Blanický, 2. 6. 2013 8:27