Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prof. PhDr. VLADIMÍR ÚLEHLA, přírodovědec, ekolog, etnograf, filozof

12. 12. 2007

Vladimír Úlehla (1888 - 1947)

Profesor Vladimír Úlehla byl nejen náš významný přírodovědec, ale také milovník a ctitel lidových písní a folklóru. Narodil se 16. července 1888 ve Vídni. Po maturitě na gymnáziu ve Strážnici studoval na Karlově Univerzitě v Praze přírodní vědy a na konzervatoři hudbu. Své vzdělání si doplnil a rozšířil na Univerzitě ve Štrasburku. V letech 1913 – 1914 pracoval v ústavu zakladatele moderní rostlinné fyziologie Wilhelma Pfeffera, profesora na Univerzitě v Lipsku.

Obrazek

Habilitoval se na Karlově Univerzitě v Praze u profesora Bohumila Němce a od roku 1921 působil jako profesor fyziologie rostlin na Masarykově univerzitě v Brně. Vybudoval zde ústav, který se stal známým v odborných kruzích. Vychoval řadu představitelů pozdějších představitelů československé vědy.

Sám uveřejnil pětačtyřicet vědeckých pojednání, které psal ve světových jazycích. Kromě toho napsal více než tisíc populárněvědeckých článků a několik knih. Na tomto místě uvedu knihy „Rok s rostlinami“ a „Napojte prameny“.

Svým pětidílným filmem „Život rostlin“ položil základy československému vědeckému filmu. Po obnovení Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1946 se stal prvním děkanem její pedagogické fakulty. Studenti olomoucké univerzity byli oslněni elegancí, encyklopedickým rozhledem, brilantní logikou jeho výkladů o životě rostlin i prognostickými extrapolacemi dnešního hospodaření v krajině budoucnosti.

Vladimír Úlehla také významně ovlivnil evropskou ekologii. Na svůj vědecký ústav do Brna pozval ve studijním roce 1923 – 1924 švédského ekologa Lundegardha, který studentům přednášel (německy) ekologii rostlin, a z těchto přednášek vznikla později kniha, která byla po tři desetiletí jedinou učebnicí ekologie v Evropě.


Profesor Úlehla se však nezabýval jenom fyziologií rostlin a ekologií. Jeho velikou láskou byla také filozofie. Svědčí o tom názvy čtyř Úlehlových knih: „Zamyšlení nad životem“, „Za oponou života“, „Život vesmírný“, „Záhada smrti“.

Úlehla byl také nadšeným národopisným pracovníkem. Z jeho dlouholetého sběratelského zájmu vznikla sbírka slováckých lidových písní „Živá píseň“. Zevrubná znalost života venkovského lidu na Slovácku mu byla inspirací k filmovému pokusu „Mizející svět“.

Také Úlehlův „Moravský soubor písní a tanců“ byl dokladem jeho krásného vztahu k folklóru. Folklorní festivaly ve Strážnici byly dítkem jeho lásky k ušlechtilému moravskému patriotismu a ke slováckému folklóru vůbec.

Univerzitní profesor Vladimír Úlehla zemřel 3. července 1947 ve svých 59 letech.


LADISLAV ZELINA

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář