František Pavlíček (1923 - 2004)
František Pavlíček se narodil 20. listopadu 1923 v Lukově. Jeho otec byl zedníkem. Měl však pěkný vztah také k zemědělské práci, kterou vykonával s nevšedním zaujetím. Proto „držel“ při chalupě malé hospodářství – sedm, osm měřic polí a luk, většinou pronajatých, krávu, kozu, prase, trochu slepic a králíků. Frant. Pavlíček charakterizoval svého otce jako fanatika polní práce. On sám se však „nepotatil“. Chalupnickou robotu z duše nenáviděl a kvůli ní chtěl vlastně odejít z domu.
V letech 1929 – 1934 navštěvoval František Pavlíček obecnou školu v Lukově, kde jej začal na začátku čtvrtého roku jeho povinné školní docházky vyučovat Rudolf Matouš. „Můj pan učitel“, píše Frant. Pavlíček, „určitě v té době nebyl nejmohutnější duchovní veličinou v naší obci. Nečítal ostatně ani pětadvacet roků. Byl to však vzdělaný, kultivovaný, citlivý mladý muž a především zapálený kantor. Celé měsíce a vlastně roky přemlouval mé rodiče, aby mě pustili k přijímacím zkouškám na reálné gymnázium do Holešova. Otec byl proti, ale pan učitel se vracel znovu a znovu, až patriarcha (Pavlíčkův otec) kapituloval.“
V letech 1934 – 1937 navštěvoval Frant. Pavlíček měšťanskou školu ve Fryštáku. Od roku 1937 do roku 1943 studoval na reálném gymnáziu v Holešově, kde také r. 1943 maturoval. V letech 1943 – 1945 byl totálně nasazen a byl zaměstnán v Polesí Lukov.
Po skončení druhé světové války studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a to slovanské dějiny a estetiku (1945 – 1949). Roku 1952 získal doktorát z filozofie. Je zajímavé, že již od roku 1947 působil jako dramaturg Čs. rozhlasu v Českých Budějovicích, a to až do roku 1950, kdy nastoupil prezenční vojenskou službu, kterou ukončil v roce 1952. V rozmezí let 1952 – 1955 byl Frant. Pavlíček hlavním redaktorem vysílání pro děti a mládež v Čs. rozhlase v Praze. Po dvouleté činnosti dramaturga Čs. televize v Praze (1955 – 1956) následovalo téměř desetileté Pavlíčkovo působení na Barrandově, kde byl vedoucím tvůrčí skupiny, která připravovala filmy pro děti a mládež. V letech 1965 – 1970 byl ředitelem Vinohradského divadla v Praze.
Roku 1970 byl z této funkce z politických důvodů odvolán. Stal se tzv. zakázaným autorem. Proto psal svá díla pod různými cizími jmény. Příležitostně býval zaměstnán jako dělník nebo skladník. Po podpisu „Charty 77“ byl Pavlíček zatčen, a potom odsouzen za podvracení republiky na 17 měsíců podmíněně na tři roky. Roku 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Čs. rozhlasu v Praze. Roku 1992 odešel do důchodu.
Literární dílo Františka Pavlíčka je úctyhodné. Napsal nejméně 54 divadelních her a dramatických adaptací (Zápas s andělem, Nanebevstoupení Sašky Krista, Chvála prostopášnosti, aj.), 25 filmových scénářů (Horoucí srdce, Markéta Lazarová, Babička, Princ Bajaja, Tři oříšky pro Popelku, aj.), 39 televizních scénářů (Čas jeřabin, Ohnice, Sokratův podzim, Usmívej se, lásko má, Muž v pozadí, aj.), 225 rozhlasových her a montáží (Trosečník, Sněhurka ze Županic, Babí léto na Modré Vodě, Míjení, Stopy ve sněhu, Orfeova píseň, Hlava Medúzy, Třetí výstřel, aj.) a 12 literárních studií nebo prozaických děl (Život a dílo S. K. Macháčka, Čtyřlístek, Hadí kůže, Konec patriarchátu, aj.).
Pavlíčkova literární tvorba nemá jen regionální význam. Ve své vzpomínkoví knize „Konec pariarchátu“ však Pavlíček přesvědčivě prokázal, jak hluboko se do jeho duše vryly všechny slovní obraty, verbální charakteristiky i lidová rčení, jež slýchával v době svého dětství a mládí v rodném Lukově a jeho okolí. „Konec patriarchátu“ je vyšperkován řadou „moravismů“, kterým rodilí Pražáci nebo Češi nemusejí zcela rozumět. Pavel Šrut je nazval perlami. Uveďme alespoň některé: chabaští, krkoší, špěňáry, peň… Snad je dobře, že je František Pavlíček připomněl. Jsou jedním z typických znaků našeho regionu.
Poznámka: Při zpracování tohoto vzpomínkového medailonu jsem použil textů Františka Pavlíčka, Františka Bobáka, Pavla Šruta, dále pak textu ze Slovníku českých spisovatelů, který vydal J. Škvorecký roku 1982 v Torontu. Xerokopie některých materiálů pořídila Bartošova knihovna ve Zlíně, jiných SVK v Olomouci.
Ladislav Zelina
F.Pavlíček a Markéta Lazarová
František Sláma, 1. 2. 2008 14:01