Jdi na obsah Jdi na menu
 


Malý průvodce Zlínským krajem

19. 12. 2009

znak-zlinskeho-kraje.jpg

Zlínský kraj - turistický cíl
Zlínský kraj patří svojí pestrostí jistě k zajímavým částem České republiky. Nalezneme tu jak úrodné nížiny Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, tak hustě zalesněná pohoří. V nivě Hornomoravského úvalu při řece Moravě se nalézají cenné lužní lesy, na které navazují rozsáhlé Záhlinické rybníky s početným vodním ptactvem. Pohoří Chřiby vyplňuje z poměrně velké části západní část kraje. Jeho východní úbočí je lemováno Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem při řece Moravě. Směrem na východ se již zvedají všechna další níže popisovaná pohoří, přičemž zároveň stoupá nadmořská výška, zalesnění je hustší a krajina směrem ke slovenské hranici dostává přírodnější charakter. Lesy tvoří 40 % rozlohy kraje. V kraji se nacházejí dvě velkoplošná chráněná území, kterými jsou chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a Beskydy. Dále zde leží 176 maloplošných chráněných území, z toho 8 patří do národních přírodních pamaátek nebo rezervací. V kraji je ještě zřízeno 6 přírodních parků. Jde o Hostýnské vrchy, Chřiby, Prakšickou vrchovinu, Vizovické vrchy, Záhlinické rybníky a Želechovické paseky. U posledně jmenovaného území je zvláště cenné pasekářské osídlení, které leží jen v malé vzdálenosti od Zlína.

narodopisne-cleneni-zlinskeho-kraje.jpg

Zlínský kraj má poměrně dost památek, které stojí za prohlédnutí - hradů a zámků (např. Buchlov, Buchlovice, Kroměříž, Malenovice, Vizovice, Zlín, Chropyně, Lešná, Holešov, Val. Meziříčí, Nový Světlov), tvrze (Rymice, Hluk, Kurovice), historická jádra měst (Kroměříž, Uh. Hradiště), renesanční židovskou synagogu a židovský hřbitov v Holešově, cennou funkcionalistickou architekturu (Zlín), lázně (Luhačovice), místa opředená starodávnou mystikou (Radhošť, Hostýn, Velehrad), kostely starobylé i nově vystavěné (Tečovice, Bohuslavice u Zlína), stavby lidové kultury (např. Rymice, Velké Karlovice, Rusava, Jasenná, Pustevny) a větrné mlýny (Štípa, Rymice, Vel. Těšany). V Rajnochovicích vznikl zárodek obnovované úzkorozchodné Rajnochovické lesní železnice.

zlinsky-mrakodrap.jpg

Zlínský mrakodrap

 goticky-kostelik-v-tecovicich.jpg

Gotický kostelík sv. Jakuba Většího v Tečovicích

V kraji nalezneme i zříceniny hradů (např. Brumov, Lukov, Cimburk). Z tur. hlediska vděčné jsou rozhledny (např. Čarták, Vartovna, Doubrava, Hostýn, Brdo, Jurkovičova rozhledna). V krásných přírodních prostředích najdeme četná rekreační střediska (např. Soláň, Pustevny, Rajnochovice, Rusava, Kohútka, Troják, Kamínky). Na okraji lesních masívů oko potěší mohutné skalní útvary (Čertovy skály, Králky, Pulčínské skály). Milovníci delších horských hřebenovek si nejvíce užijí ve Vsetínských vrších, Javorníkách, Bílých Karpatech a Hostýnských vrších. Nově budované kvalitní cyklostezky (např. podél řeky Moravy) jsou velmi oblíbené a hojně využívané. Jako zvláštní turistické cíle je nutno připomenout krásnou Zoologickou zahradu Zlín na Lešné, každým rokem navštěvovanější Baťův kanál a stále rozšiřované Valašské muzeum v přírodě v Rožnově. Stručný popis lze zakončit kostatováním, že na mnohá zajímavá místa se dostaneme po dobře značených tur. značkách, kterými je snad nejhustěji protkáno okolí Rusavy.

lidova-stavba-na-rusave.jpg 

Lidová stavba na Rusavě

 zidovsky-hrbitov-v-holesove.jpg

Židovský hřbitov v Holešově

Pohoří ve Zlínském kraji
Ve Zlínském kraji se nalézají 4 oblasti horstev: Středomoravské Karpaty, Slovenskomoravské Karpaty, Západobeskydské podhůří a Západní Beskydy. Středomoravské Karpaty jsou zastoupeny rozsáhlými a mohutně zalesněnými Chřiby (Brdo 587 m), přilehlou Kyjovskou pahorkatinou (Babí lom 417 m) a částečně do kraje zasahuje od západu Litenčická pahorkatina (Hradisko 518 m).

mapa-8.jpg

Slovenskomoravské Karpaty zastupují rozlehlé celky Javorníky (Veľký Javorník 1 071 m), Vizovická vrchovina (Klášťov 753 m) a Bílé Karpaty (Veľká Javorina 970 m). Javorníky a Bílé Karpaty kopírují ve východní a jihovýchodní části kraje slovenskou hranici.

panorama-hostynskych-vrchu.jpg

Panorama Hostýnských vrchů

bile-karpaty---vyskovecke-bosacky.jpg

Bílé Karpaty - Vyškovecké Bošačky

Od severu do Zlínského kraje částečně zasahuje oblast Západobeskydského podhůří celkem Podbeskydská pahorkatina (Ondřejnická skála 964 m). Jejím podcelkem je protáhlá Kelčská pahorkatina (Skalka 481 m), sahající od Hornomoravského úvalu až na východ k hornímu toku Bečvy.
Severovýchodní část kraje vyplňuje oblast Západních Beskyd s Moravskoslezskými Beskydami (Lysá hora 1 323 m), Rožnovskou brázdou (Poskla 576 m) a Hostýnsko-vsetínskou hornatinou (Vysoká 1 024 m). Ta je tvořena podcelky Hostýnské vrchy (Kelčský Javorník 865 m) a Vsetínské vrchy (Vysoká 1 024 m). Některé nejvyšší vrcholy geomorfologických celků již neleží na uzemí kraje.
Páteř Zlínského kraje tvoří Vizovická vrchovina, dělící se na 5 podcelků: Zlínskou vrchovinu (Vartovna 651 m), Luhačovickou vrchovinu (Stráně 607 m), Komoneckou hornatinu (Klášťov 753 m), Hluckou pahorkatinu (Ovčírna 429 m) a Fryštáckou brázdu.

maly-javornik-v-javornikach.jpg

Malý Javorník v Javorníkách

rozcestnik-na-bunci.jpg

Rozcestník na Bunči

Zajímavosti o Zlínském kraji
Nejstarší obec – Spytihněv (první zmínka v r. 1046)
Nejmladší obec – Karolinka (první zmínka v. r. 1862)
Nejnižší bod – u řeky Moravy u Uh. Ostrohu (170 m)
Nejvyšší bod – Čertův mlýn (1 206 m) v Moravskoslezských Beskydech
Nejsevernější bod – Lešná na Vsetínsku
Nejjižnější bod – Strání v Bílých Karpatech
Nejvýchodnější bod – Velké Karlovice v údolí Vsetínské Bečvy
Nejzápadnější bod – Koryčany-Jestřabice na úbočí Chřibů
Nejmenší obec s katastrální rozlohou – Horní Lapač na okr. Fryšt. brázdy (80 ha)
Největší obec s katastrální rozlohou – Velké Karlovice (8 079 ha).

dreveny-kostelik-ve-vel.-karlovicich.jpg

Dřevěný kostelík ve Vel. Karlovicích

Nejmenší obec podle počtu obyvatel – Hostějov (31 obyv.) v Kyjovské pahor.
Největší obec podle počtu obyvatel – Strání (3 680 obyv.)
Nejstarší obec v okrese Vsetín – Choryně (1131)
Nejstarší obec v okrese Zlín – Spytihněv (1046)
Nejstarší obce v okrese Kroměříž – Bezměrov, Zlobice a Kyselovice (1078)
Nejstarší obec v okrese Uh. Hradiště – Uh. Brod (1048)
Nejvýše položená obec v okrese Vsetín – Pulčín (675 m)
Nejvýše položená obec v okrese Zlín – Haluzice (506 m)
Nejvýše položená obec v okrese Kroměříž – Rajnochovice (420 m)
Nejvýše položená obec v okrese Uh. Hradiště – Žitková (590 m)
Nejšetrnější obec k životnímu prostředí – Hostětín
Největší město – Zlín (75 318 obyv.)
Nejmenší město – Karolinka (2 746 obyv.)

radnice-ve-zline.jpg

 Radnice ve Zlíně

Nejvyšší vrchol v okrese Zlín – Průklesy (836 m) v Bílých Karpatech
Nejvyšší vrchol v okrese Uh. Hradiště – Veľká Javorina (970 m) v Bílých Karp.
Nejvyšší vrchol v okrese Kroměříž – Kelčský Javorník (865 m) v Host. vrších
Nejvyšší vrchol v okrese Vsetín – Čertův mlýn (1 206 m) v Moravskosl. Beskydech
Nejnižší hustota zalidnění v obci – Kunkovice (8 obyv. na 1 km čtver.) v okr. KM
Nejvyšší hustota zalidnění v obci – Modrá (354 obyv. na 1 km čtver.) v okr. UH 
Nejnižší věkový průměr – Nedašova Lhota (35 let) v okrese Zlín
Nejvyšší věkový průměr – Kunkovice (57,3 let) v okrese Kroměříž
Nejvýše položená žel. stanice – Vel. Karlovice (525 m)
Nejstarší železniční trať – Severní dráha Ferdinandova (1841)
Nejmladší železniční trať – Horní Lideč – Púchov (1937)
Nejdelší železniční tunel – u Návojné (888 m) na trati Vsetín - Bylnice
Nejvýše položená veřejná silnice – Pustevny (1 018 m) v Moravskosl. Beskydech
Nejvyšší budova  – Baťův mrakodrap (17 etáží, výška 77,5 m) ve Zlíně – postaven
                              1938 – 14. nejvyšší budova v České republice a 3. nejvyšší na
                              Moravě

pohled-ze-zlinskeho-mrakodrapu-k-severovychodu.jpg

Pohled z mrakodrapu na střed města se zámkem

Největší kino – Velké kino Zlín (1 010 míst)
Nejvyšší stavba  – dva stožáry dlouhovlnného vysílače Topolná (270 m)
Nejstarší rozhledna – Hostýn (1898) v Hostýnských vrších
Nejmladší rozhledna – rozhledna na Kelčském Javorníku vysoká 35 m
Nejvýše položená rozhledna – Velký Lopeník (911 m) v Bílých Karpatech
Nejvyšší rozhledna – Doubrava (55 m) v Komonecké hornatině (Vizovické vrchy)
Nejvyšší plošina rozhledny – Vartovna (35 m) ve Zlínské vrchovině
Největší přírodní park – Chřiby (22 500 ha)
 
louky-u-kostelan-ve-chribech.jpg 

Louky u Kostelan ve Chřibech

Nejstarší přehrada –  Bystřička (1912)
Největší přehrada – Slušovická přehrada z r. 1976 (plocha 76.42 ha)
Nejdelší umělá vodní cesta – Baťův kanál
Nejdelší řeka  – Vsetínská Bečva (59 km)
Nejrozlehlejší vodní plochy – jezera štěrkovišť u Ostrožské Nové Vsi (350 ha)
Nejstarší most – barokní most z 18. stol. přes říčku Salašku ve Velehradě
Nejseverněji položené vinohrady – Horní Lapač
Největší firma – Barum Continental v Otrokovicích (kolem 4 000 zaměstnanců)
Nejvyšší komín – komín teplárny v Otrokovicích vysoký 172 m z roku 1976
 
Národní kulturní památky
Kroměřížsko – Arcibiskupský zámek s Květnou a Podzámeckou zahradou
                     – Barokní hřbitov ve Střílkách
Zlínsko – Památník protifašistického odboje na Ploštině
            – Zámek ve Vizovicích

arcibiskupsky-zamek-v-kromerizi.jpg

Arcibiskupský zámek v Kroměříži

Uherskohradišťsko – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje 
                                  ve Velehradě
                               – Hrad Buchlov
                               – Zámek Buchlovice
                               – Hradiště sv. Klimenta v Osvětimanech
                               – Velkomoravské sídlo v Modré
Vsetínsko – Evangelický toleranční kostel ve Velké Lhotě
                – Pustevny na hřebeni Moravskoslezských Beskyd
                – Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
                – Fojtství ve Velkých Karlovicích

valasske-muzeum-v-prirode.jpg

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
 
Vznik železnic na Zlínsku
Severní dráha císaře Ferdinanda Břeclav – Přerov (Ostrava – Polsko) 330
Úsek Nedakonice – Staré Město u Uh. Hradiště – provoz zahájen v květnu 1841.
Úsek Staré Město u Uherského Hradiště – Přerov – provoz zahájen v září 1841.
Celkem 12 stanic a zastávek na 52 km. Nejvýše položená stanice Přerov 210 m.
 
  nostalgicka-jizda---prujezd-tlumacovem.jpg

Nostalgická jízda - průjezd Tlumačovem

(Kojetín) – Kroměříž – Valašské Meziříčí 303
Úsek Kroměříž - Hulín – provoz zahájen v r. 1880.
Úsek Hulín – Holešov – provoz zahájen v září 1882.
Úsek Holešov – Hlinsko pod Hostýnem – provoz zahájen v listopadu 1882.
Úsek Hlinsko pod Hostýnem – Valašské Meziříčí – provoz zahájen v červnu 1888.
Celkem 14 stanic a zastávek na 52 km. Nejvýše položená stanice Kunovice–Loučka 390 m.
Kroměříž – Zborovice 305
Otevřena v říjnu 1881, osobní doprava zahájena v listopadu 1881.
Celkem 6 stanic a zastávek na 17 km. Nejvýše položená stanice Zborovice 260 m.
Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm 281
Provoz zahájen v červnu 1892.
Celkem 5 stanic a zastávek na 13 km. Nejvýše položená stanice Rožnov pod Radhoštěm 375 m.

mapa-zel.-site-ve-zlinsoem-kraji.jpg

Mapa železnic ve Zlínském kraji
 
(Hranice) – Valašské Meziříčí – Střelná 280
Úsek Valašské Meziříčí – Vsetín – provoz zahájen v červenci 1885.
Úsek Vsetín – Horní Lideč – provoz zahájen v říjnu 1928.
Úsek Horní Lideč – Púchov – provoz zahájen v květnu 1937.
Na úseku Val. Meziříčí – Střelná st. hranice 10 stanic a zastávek na 43 km. Nejvýše položená stanice Střelná 515 m.
Vsetín – Velké Karlovice 282
Provoz zahájen v prosinci 1908.
Celkem 12 stanic a zastávek na 27 km. Nejvýše položená stanice Vel. Karlovice 525 m.

na-trati-vsetin---bylnice.jpg

Na trati Vsetín - Bylnice

Horní Lideč – Bylnice 283
Provoz zahájen v říjnu 1928.
Celkem 6 stanic a zastávek na 19 km. Nejvýše položená stanice Horní Lideč 470 m.
Otrokovice – Zlín – Vizovice 331
Provoz zahájen v říjnu 1899.
Celkem 13 stanic a zastávek na 25 km. Nejvýše položená stanice Vizovice 285 m.

souprava-regionova-v-loukach.jpg

Souprava Regionova v Loukách

zkouska-kolejoveho-autobusu-na-pneumatikach.jpg

Zkouška kolejového autobusu na pneumatikách na trati Otrokovice - Vizovice 1933
 
Staré Město u Uh. Hradiště – Vlárský průsmyk 341
Úsek Staré Město u Uh. Hradiště – Uherský Brod – provoz zahájen v dubnu 1883.
Úsek Uherský Brod – Vlárský průsmyk st. hranice – provoz zahájen v říjnu 1888.
Celkem 21 stanic a zastávek na 69 km. Nejvýše položené stanice Slavičín a Hostětín 370 m.
Újezdec u Luhačovic – Luhačovice 341
Provoz zahájen v říjnu 1905.
Celkem 2 zastávky na 10 km. Nejvýše položená stanice Luhačovice 250 m.
(Brno) – Veselí nad Moravou – Uherské Hradiště 340
Úsek Veselí nad Moravou – Uherské Hradiště – provoz zahájen v červnu 1887.
Celkem 5 stanic a zastávek na 16 km. Všechny stanice a zastávky mají shodnou nadm. výšku 180 m.
Pozn.: Počet stanic a zastávek je uváděn bez výchozí a konečné stanice.

zlinske-nadrazi.jpg

Zlínské nádraží okolo roku 1900
 
 
Elektrifikace obcí na Zlínsku
Zlín – 1913, Vizovice – 1926, Fryšták – 1927, Mysločovice – 1927, Tlumačov – 1928, Tečovice – 1929, Sazovice – 1929, Spytihněv – 1929, Biskupice – 1929, Ublo – 1930, Jasenná – 1930, Kostelec – 1930, Ostrata – 1931, Luhačovice  – 1931, Oldřichovice – 1932, Pohořelice – 1933, Lípa – 1934, Žlutava – 1934, Hostišová – 1934, Březová – 1935, Štípa – 1936, Klečůvka – 1936, Příluky – 1936, Kudlov – 1936, Trnava – 1937, Zádveřice – 1937, Machová – 1937, Všemina – 1938, Bělov – 1938, Lhotsko – 1938, Bratřejov – 1938, Dolní Lhota – 1938, Raková – 1938, Podkopná Lhota – 1938, Dešná – 1938, Březnice – 1939, Lhotka – 1940, Vítová – 1940, Horní Lhota – 1940, Rokytnice – 1940, Nevšová – 1940 (paseky 1956), Šarovy – 1943, Velký Ořechov – 1943, Dobrkovice – 1945, Karlovice – 1946, Lipová – 1946, Polichno – 1946, Bylnice – 1946, Hřivínův Újezd – 1946, Kelníky – 1946, Doubravy – 1947, Komárov – 1947, Březůvky – 1947, Šanov – 1947, Halenkovice – 1946–1949, Sidonie – 1949.

 telefonizace.jpg

Telefonizace obcí na Zlínsku
Fryšták – 1907, Zlín – 1908, Luhačovice – 1908, Vizovice – 1910, Biskupice – 1918, Štípa – 1923, Mysločovice – 1926, Sazovice – 1929, Březnice – 1929, Tečovice – 1929, Bratřejov – 1930, Jaroslavice – 1930, Kudlov – 1930, Jasenná – 1930, Ublo – 1930, Loučka  – 1930, Bohuslavice u Zlína – 1930, Bělov – 1931, Březůvky – 1933, Oldřichovice – 1934, Horní Lhota – 1936, Lípa – 1936, Trnava – 1936, Podkopná Lhota – 1936, Žlutava – 1936, Ostrata – 1937, Zádveřice – 1937, Raková – 1937, Veselá – 1937, Všemina – 1937, Dešná – 1937, Kašava – 1938, Velký Ořechov – 1938, Kvítkovice – 1939, Rokytnice – 1943, Karlovice – 1945, Hřivínův Újezd – 1945, Kelníky – 1947, Doubravy – 1947.
Pozn.: Vybrané obce podle dostupnosti údajů

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář